Jak by měla probíhat schůzka s poradcem

První schůzka je většinou poradci nazývána tzv. finanční analýza a slouží k tomu, aby poradce zjistil, kde potřebujete pomoci, nebo kde pro Vás může vyplývat nějaké riziko či nevýhoda. S tímto by měl odjíždět domů, k vypracování finančního plánu.

„Pokud klient sám nepřijde s požadavkem na uzavření konkrétního produktu, je velmi nestandardní přistoupit již na první schůzce k podpisu smluv. Takového poradce rovnou odmítněte.“

Logické by mělo být, že poradce na druhé schůzce předloží několik řešení Vaší situace s tím, že popíše výhody a nevýhody všech navrhovaných možností. Výběr by měl záviset na Vás a poradce by Vás neměl tlačit do jednoho konkrétního. Ne všichni poradci jsou zlatokopové a i finanční produkt, o kterém jste dosud neslyšeli, může být pro Vás vhodnější, než všeobecně známé a rozšířené produkty. Poradce by si měl samozřejmě obhájit, proč se domnívá, že byste si měli tu či onu variantu vzít.

„Odmítněte poradce, který by Vás tlačil do podpisu smlouvy, vyvíjel na Vás nepřiměřený nátlak.“

Pozor na barevné nádherné grafy, tlusté šanony, mnoho desítek stran textu, kterým nerozumíte. To má za úkol klienta jen ohromit a navodit pocit odbornosti poradce. Většina poradců řeší pro úsporu času finanční plán přes software své společnosti, kde po zadání Vašich údajů stisknou enter a vygenerují finanční plán. Tento plán je potom tzv. blackbox, tzn. poradce většinou ani neví, jak k tomu software dospěl. Nebo má poradce univerzální šablonu pro průměrného klienta. Styl práce „1 000 Kč do pojištění, 1 000 Kč na stavební spoření a 1 000 Kč do penzijního spoření“ odhalí i méně bystrý klient.

Finanční plán může být i na několika stranách a ani v něm nemusí být mnoho cizích slov, dokonce ani vyfocení majitelé společnosti s uvedením, kolik milionů spokojených klientů měli za loňský rok. Finanční plán by měl být dostatečně srozumitelný pro klienta.

Doporučení služeb

Možná se setkáte s poradcem, jehož prvním požadavkem bude sdělení několika kontaktů na Vaše známé a příbuzné, jež by mohl dále oslovit – tzv. doporučení. Takovou žádost je na místě důrazně odmítnout – vždyť jak může člověk doporučovat něco, co sám nevyzkoušel a tudíž ani nemohl posoudit? Takový poradce je s největší pravděpodobností začátečník a potřebuje se rozjet nebo nemá dostatek spokojených klientů, kteří by ho doporučovali sami od sebe.

Oproti tomu je ustáleným zvykem doporučit poradce okruhu známých a přátel, poté co jste s jeho službami spokojeni. I tak je ale vždy jen na Vašem rozhodnutí, zda budete daného poradce doporučovat a je-li na Vás v této věci vyvíjen nepřiměřený tlak, svědčí to minimálně o značné neprofesionalitě daného poradce.

Následná péče by neměla být jen frází

Dávejte pozor na to, zda to s Vámi poradce myslí dlouhodobě. Jen tak budete vědět, jestli se o Vás postará, až budete něco chtít změnit, nebo jste pro něj jen jednorázový obchod. Dobrý poradce by s Vámi neměl být pouze v časech dobrých, ale i v časech zlých.

„Od kvalitního finančního poradce očekávejme, že s námi bude jednat na rovinu a možná nám  bude nucen sdělit nepříjemné skutečnosti ohledně naší finanční situace.“

Pro opravdového finančního poradce nekončí spolupráce s klientem v okamžiku podpisu smlouvy. Skutečný finanční odborník dobře ví, že dlouhodobě profitabilní je pouze trvalé partnerství s klientem a samozřejmostí je proto okamžitá odezva na následné klientovy dotazy či prosby, zasílání aktuálních informací, které se přímo dotýkají klientova portfolia, či občasný informativní telefonát, zda klient „něco nepotřebuje“. To vše jsou pevné součásti práce finančního poradce, „nezvedání telefonu“ prozrazuje naopak zprostředkovatele lačného pouze po jednorázovém výdělku.